Proč jsem začala psát své recepty

5. srpna 2017 v 10:45 |  Recepty
Už jako dítě jsem si hodně všímala různých věcí. Postávala jsem opodál a sledovala cokoliv a vše v tichosti. Nikdo z okolí nevěděl, že je třeba po očku sleduji. Pro někoho je to zlá vlastnost, ale zůstalo mi to do dneška. Všímám si svého okolí, ať jsem kdekoliv. Já sama nemám ráda, když mne někdo pozoruje. Je to divné, ale je to tak. Vždy to nějak vycítím. Vím, že nejsem sama, kdo tohle nemá rád, tak jsem se naučila ostatní pozorovat tak, aby o tom nevěděli a neměli pocit, že se na ně někdo dívá. Není to jednoduché, ale já k tomu používám nejen oči, ale i uši. Díky tomuhle jsem se naučila mnohým věcem, aniž by mi kdokoliv říkal postup.

A to je právě důvod, proč jsem se rozhodla napsat pár svých receptů. Slýchávám často, jak se hlavně mladí lidé baví o vaření nebo si i já vyměňuji své zkušenosti s dříve narozenými. Ono máte sto lidí a sto chutí. Není umění vařit ze surovin, které najdete v kuchařce. Ale vařit ze surovin, které máte zrovna po ruce, tedy doma. V dnešní době je spousta lidí, kteří se musí dívat do svých peněženek a přemýšlet co si koupit. Neříkám, že recepty z kuchařek jsou špatné, jen to, že ne každý si může dovolit zrovna surovinu, která se nachází v receptu, nad kterým obrázkem zrovna slintá. Je dobré si občas udělat honosnější jídlo, ale jak jsem se již zmiňovala, je spousta lidí, kteří si to nebudou moci dovolit vůbec. Já sama mám doma spoustu kuchařek, cca 20 ks a většinou jsem si recept upravila. Věřím, že nejsem sama, kdo tohle udělal.

Já ráda vařím a peču. A chuť do vaření či pečení mne neodradila ani při mých dětech. Ba naopak, začalo mne to bavit mnohem víc. Vařit pro děti není jednoduché. Mohu upřímně říci, že jsem ani u jednoho svého dítěte nemusela sedět s vařečkou při jídle nebo ho jiným způsobem do něj nutit. Neříkám, že by měli apetit jako sarančata, která sežerou, na co přijdou. Někdy mají období, že nechtějí jíst maso, pak by zase snědli i vola. Nebo zeleninu a pak si musím pomalu nějakou schovat, abych si na zelenině pochutnala i já. Některé maminy to určitě znají také.

V dnešní době je mládež jiná, než jsme byli my. Když se osamostatní, tak většině vaření dělá problém. Vrací se k rodičům a vymetou jim hrnce. Sem tam mezi řeči se zeptají jak které jídlo připravit. Jenže problém, když se to řekne mezi řečí a pak se dají do vaření, přijdou na to, že neví, jaké přesně suroviny tam mají přesně dát a postup přípravy. Někteří žhaví mobilní telefony, jiní ho hodí za hlavu a snaží se připravit pokrm, jak si myslí, že by měl vypadat. Ne vždy je to dle jejich představ. Jsou i takoví, kteří kdyby neměli varnou konvici, tak by na plotně vařili vodu několik minut, než by si udělali čaj nebo kávu. O ohřevu mléka se ani nezmiňuji, to by jim šlo naproti.

Dnešní mládež holduje mobilům a internetům v něm. Můj syn mezi ně také patří. Ale i přesto, že mi párkrát ukázal recept z internetu, který použil, zeptal se mne na můj. Také přijde s tím: " Mami, co jsi dnes dělala dobrého? Nebo " Nebudeš třeba někdy dělat ….? " To víte, že mu naložím nebo uvařím, co si žádal, je to můj syn! Vždyť odkud nejvíce chutná? Přece od maminky.

To je důvod proč jsem začala psát recepty. Budu se snažit psát z dosažitelných surovin pro každého. Myslím si, že to zvládnou právě mladí lidé, aniž by při tom něco zkazili. Přečíst si je může každý a vyzkoušet jen ten, kdo chce. A hlavně, každý k němu může říci svůj názor nebo se na cokoliv zeptat. Když se mne někdo na něco zeptá přes tenhle blog, ráda mu odpovím.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama